Z historie Československého bridže

Počátky organizovaného bridže v Československu

Část první: Situace před vznikem ČBS, první dva roky existence ČBS (do roku 1935)

Bridž se stává v Československu ve dvacátých letech minulého století postupně popularním a samozřejmě to souvisí s jeho postupně narůstající popularitou ve světě. Lidé se chtějí bavit a objevují se nové možnosti jak, stává se populární golf, stolní tenis a také bridž.

V tehdejším československém tisku se vyskytují první zprávy o bridži, objevují se první herny - bridžové roomy a salóny, které inzerují v tisku a kam si může společnost jít zahrát bridž. Objevují se i první výukové seriály v tisku.

Lidové noviny 14.04.1929

Národní listy 10.06.1934

Zde odbočím. Každý, kdo hraje turnajový bridž, u nás ví, že k tomu jsou potřeba speciální krabice/boardy, kam se před sebe kladené karty po odehrání rozdání vrací do přihrádky označené světovou stranou a které poté kolují po několika stolech. Tak se na jednom rozdání dosáhne několika výsledků, které porovnáním mohou určit buď výsledek týmového nebo párového turnaje.

Možná se ptáte, jak se asi mohl tehdy hrál zápas družstev či turnaj a budete překvapení, že takové krabice/boardy existovaly již dávno. Již v roce 1891 byl patentován tzv. duplicate tray - vlastně krabice, velice podobné těm, které používáme dnes. Patent patří dvěma asi hráčům whistu se jmény Cassius M. Paine and J.L. Sebring a byly používány v turnajovém duplikovaném whistu, předchůdcem bridže.

Na obrázku je verze boardů někdy kolem roku 1900.

Pro lepší pochopení bridžové situace u nás si nejdříve popíšeme velice stručně historii vývoje bridže v dvacátých a třicátých letech minulého století. Nebudeme se věnovat historii bridže od počátku, zmíníme se jen asi o nejdůležitějších událostech, které vedly k rozšíření bridže u nás a k jeho organizované a turnajové podobě.

Ve dvacátých letech minulého století byl populární tzv. 'Auction bridge', případně jeho francouzská verze 'Plafond bridge', se kterou jsme se setkali již v článku o Českých bridžových knihách do roku 1940.
Vedle něj se pomalu vyvíjela verze této hry nazývaná contract bridž, pro jejíž rozšíření udělali mnoho dva američané - Harold Vanderbilt a Elly Culbertson. Harold Vanderbilt během několikadenní cesty lodí v Panamském průplavu zdokonalil počítání v contract bridži, kdy vzal to dobré z auction a plafond bridže a přidal princip první a druhé hry, zavedl prémie za slemy a zavedl lepší počítání zdvihů v desítkách. Culbertson udělal mnoho pro propagaci bridže ať již zdokonalením licitace a představením úplného licitačního systému nebo jeho zápasy s nejlepšími týmy Evropy.

V Británii se velmi rychle rozšířila 'contract' verze bridže, která se stala velice populární také v Rakousku a Maďarsku, kde ve třicátých létech minulého století se hrál výborný bridž a obě tyto země dosáhly mnoha úspěchů na turnajích a zvláště na tehdejších mistrovstvích Evropy či světa.
Ve Francii se delší dobu ještě hrála 'plafond' verze bridže.

V tehdejším Československu se díky tomu také hrály dvě verze bridže. V maďarsky a německy mluvících částech /pro mladší čtenáře - tehdy bylo Československo stát s početnými maďarskými a německými menšinami + německy, česky a maďarsky mluvícími občany židovského původu/ se hrála contract verze bridže, v Praze a Čechách plafond verze bridže. Možná to má cosi do činění s tím, že jižní Morava a Slovensko byly podstatně blíže Rakousku a Maďarsku, Brno to má blíže do Vídně než do Prahy a Slovensko ještě pamatovalo Uherské království, jehož součástí do roku 1918 bylo.

V Praze byl v tisku patrný vliv Francie jak politický (Francie byla první stát, který uznal samostatnost Československa a ČSR bylo součástí vojenského politického paktu 'Malá dohoda'), tak v módě i sportu.

Lidé v hernách se poznávají, a kromě rabrového bridže u jednotlivých stolů se začínají hrát i párové soutěže a tvořit bridžové kluby. První organizované kluby vznikají v Ústí nad Labem, v Košicích a na Slovensku, o něco později na Moravě a ještě o něco později v Praze a Čechách.

Z veřejného hraní karet se platila městská daň, dávka. V Brně, jak je vidět ze zprávy z roku 1931 (12.03. - Národní listy), to dělalo poměrně dost, uvědomíme-li si, co se tehdy dalo pořídit za deset korun.

Zjistit ale, kdy se hrál v Československu první organizovaný turnaj je asi nemožné. Snad to bylo v Ústí nad Labem, kde již v roce 1931 existovalo několik bridžových klubů a máme písemnou zmínku o konaném turnaji, snad to bylo v Piešťanech, kde jsem zmiňoval turnaj s výsledky v roce 1932, snad to bylo v Košicích, které byly v té době velice agilní.

- Nitra získala první cenu v mezinárodní soutěži v bridži v Piešťanech. Náš zpravodaj z Piešťan níže píše: Předevčírem se v hotelu Royal v Piešťanech konala velká mezinárodní bridžová soutěž, které se zúčastnilo dvacet osm hráčů. Závod začal brzy odpoledne a trval do 20:00. Hraní s připravenými kartami probíhalo tak, že všichni účastníci čelili každému soupeři. Soutěže se zúčastnili maďarští, němečtí, slovenští, švédští a rakouští hráči. První se stala dvojice Géza Verő-Béla Weisz z Nitry, druhá dvojice Stramberg (Švéd) - Vaverkáné (Bratislava). Vítěz obdržel pár zlatých plaket, zatímco finalista obdržel stříbrnou pamětní medaili. Toto byl třináctý turnaj Gézy Verő, který získal první cenu ve všech svých bridžových soutěžích. (Volně přeloženo pomocí Google translatoru).

V čísle 4 Bridge Revue z roku 1936 se objevuje tato zmínka o turnaji v Üstí nad Labem, znamená to tedy, že letošní VC Ústí se hraje po 90. letech po tomto možná prvním turnaji na území Čech!

Při turnaji v Ústí nad Labem podle zmínky namísto takovýchto boardů byly použity obálky, snad plátěné, do kterých se karty po dohrání vkládaly. Ti starší z nás pamatují, že některé kluby za doby socialismu u nás si také vyráběly možná podobné, plátěné boardy.

Nyní se v čase poněkud vrátíme. Díky neutuchající snaze Elly Culbertsona se bridž stává velice populární v USA, Culbertson a jeho tým vyhrává i díky Culbertsonovu licitačnímu systému jeden zápas za druhým, což je i jeho reklama pro jeho nově vycházející knihu. V roce 1930 přijíždí Culbertson a jeho tým do Británie a sehrává zde zápasy proti dobrým britským týmům. To přispívá i dalšímu rozvoji bridže v Evropě, což vede i k organizování mezistátních zápasů a snaze zastřešit bridž pod evropskou či světovou organizaci. V roce 1932 dochází ve Scheveningenu k setkání řady představitelů různých zemí, je zde sehrán turnaj účastníků, který se dnes považuje jako neoficiální první mistrovství Evropy v bridži.

Nás však zajímá první skutečné oficiální mistrovství Evropy v Londýně. Náš tým zde nehraje, ale objevují se zde první představitelé československého bridže a je zde domluven předběžný vznik Československého bridžového svazu.

Oficiálně je ČBS založen na první valné hromadě 2.července 1933 v Píšťanech, kdy také probíhal první z turnajů zde pořádaných:

Česká bridge revue 1935, číslo 6-7

Prvními členy tohoto svazu jsou čtyři slovenské bridžové kluby:

Jednalo se o

Východoslovenský Jazdecky Klub Košice
Všeobecný hospodárský klub Bratislava
Bridge Klub Bánská Bystrica
Bridge Klub Trenčín.

Prvním předsedou byl Ernest Zahler z Košic, který je všude označován jako gen. dir a tedy byl pravděpodobně generálním ředitelem čehosi.

Ernest Zahler, Košice, na fotografii z alba ME 1934

Rodina Zahlerů byla pravděpodobně majetná, bratr Ernesta byl košický právník v jehož majetku byl palác grófa Emanuela Csákyho na Hlavní ulici č. 64 v Košicích. To pravděpodobně umožňovalo Ermestu Zahlerovi plně se věnovat bridži, cestování po bridžových turnajích doma i v zahraničí a věnovat spoustu času přípravě ČBS. Po dobu prvních dvou let existence ČBS se jeho jméno vyskytuje téměř na všech akcích pořádaných ČBS a také na akcích zastupitelů národních bridžových svazů po Evropě.

Spolu s Ernestem Zahlerem měli lví podíl na vzniku ČBS ještě další dva košičané: ing. Vojtěch Haas a Emerich Kirz.

Česká bridge revue 1935, číslo 6-7

Teprve jako další se přidává Český Bridge Klub Ústí nad Labem a také dva kluby z Brna - Verein Deutsche Lesehalle Brünn a Brünner Leseverein Brünn.

Rozvoj ČBS začíná být překotný a tak v brněnském listu Tagesbote ze dne 15.03.1934 můžeme číst zprávu:

Tagesbote 15.04.1934

Rozvoj ČBS nabral v posledních měsících takových rozměrů, že se uvažuje o rozdělení národního území na pobočky, protože již není možné řídit svaz z jedné centrály. Podle oficiálních sdělení ČBS je třeba nejprve zorganizovat novou chybějící župu. Prozatímním vedením byl pověřen R. G. Tugendhat. Sídlo ČBS a zároveň pobočky ČBS pro Brno se přestěhovalo do klubu Brněnského čtenářského spolku na adrese Glacis 21.

Během roku 1934 na jaře ČBS začalo připravovat vlastní časopis.Tato snaha byla poněkud torpédována vznikem časopisů 'České Bridge Revue' a německy psaného 'Bridgewelt', které byly založeny manžely Culbertsonovými. Časopisy měly velké plány a první dvě čísla byla poměrně rozsáhla a výpravná, pravděpodobně však nedošlo k očekávánému rozšíření a po dvou číslech končí s řadou nesplněných závazků.
Díky píli paní Ely Riegrové a pana Josefa Charváta časopis výchází ještě v roce 1935 v omezené míře, kdy bridžový obsah tvoří 8 stran a zbytek je tvořen přílohou o společnosti a golfu a poskytuje nám alespoň nějaké informace o bridžovém životě v těchto letech.

ČBS bylo pořadatelem populárních mezinárodních bridžových turnajů v Piešťanech, o kterých jsem se již zmiňoval. Během dní, kdy se hrály jednotlivé zapasy se konaly i Valné hromady ČBS.

II. valná hromada ČBS se tedy například konala 2.6.1934

Pragai Magyar Hirlap 1934 červenec strana 25

Obnovená valná hromada valná hromada Československého bridžového svazu. Hlášeno z Piešťan:

V sobotu se ve velkém sále hotelu Royal v Pešti konala pravidelná výroční valná hromada Československého bridžového svazu. Zasedání bylo hojně navštíveno. Po vyslechnutí zpráv odstupujících funkcionářů a hlasování o rozpočtu na příští rok byli zvoleni noví funkcionáři sdružení. Členy představenstva jsou: Ernő Zahler (Košice), Kuffler (Bratislava) a Tugendhat (Brno); kapitánem reprezentace je Dr. Sípos (Košice), tajemníkem ing, Haas (Košice).

Je vidět, že i tehdy byl jmenován kapitán reprezentace, který již tehdy vybíral tým na mistrovství Evropy, které se v roce 1934 konalo ve Vídni. Tomuto mistrovství se budeme věnovat v extra článku.

III. Valná hromada ČBS se konala 8.- 10. června 1935 a došlo při ní k reorganizaci ČBS, tomuto tématu se budeme věnovat v příštím článku.
Tady jen zmíníme, že k datu konání valné hromady existovalo 28 klubů, které byly součástí ČBS, kdy na počátku v roce 1933 byly členy 4 zakládající kluby ze Slovenska a v roce 1934 mělo ČBS již 17 členů.
Vidíme tedy, že s porovnáním stavu k dnešnímu dni byl tehdejší ČBS podstatně větší. Na závěr všechny organizované bridžové kluby k začátku III. valné hromady ČBS, v pořadí, jak byly přijímány do ČBS:

1. Východoslovenský Jazdecký Klub, Košice.
2. Všeobecný hospodářský klub, Bratislava.
3. Bridge Klub Báňská Bystrica.
4. Bridge Klub Trenčín.
5. Český Bridge Klub Ústí nad Labem.
6. Verein Deutsche Lesehalle Brunn.
7. Brünner Leseverein Brunn.
8. Prešovský Společenský Spolok, Prešov.
9. Bridge Club Aussig.
10. Bridge Klub Freiwaldau.
11. Bridge Klub Trnava.
12. Košický společenský kruh, Košice.
13. Bridge Klub Jihlava-lglau.
14. International Bridge Klub Český Těšín.
15. Brünner Bridge-Verein Brunn.
16. Burgerlicher Kasino-Verein Bratislava.
17. Společenský Klub Ružomberok.
18. Šachový klub Rimavská Sobota.
19. Bridge Klub Nové Zámky.
20. Bridge Klub Komárno.
21. Slovenský Autoklub Bratislava.
22. Bridge Klub Moravská Ostrava.
23. Společenský Klub Praha, Příkopy.
24. Společenský Klub na Střeleckém ostrově, Praha.
25. Autoklub RČS. Praha.
26. Aeroklub RČS. Praha.
27. Pánský klub Praha.
28. Pražský Bridge Klub Praha.

A ještě překlady místopisných názvů:

Brunn - Brno

Aussig - Ústí nad Labem

Freiwaldau - Jeseník (do roku 1947 Frývaldov)

Použité zdroje

Dobový tisk v německém, českém a maďarském jazyce 1932 - 1938

Česká Bridge-Revue. Praha: Pragotisk, 1934-1935

Bridge-Revue: měsíčník československého bridgeového sportu, 1936