Letem světem

Několik partií, které mne v poslední době zaujaly.

Následující partie se hrála během knockout týmů ve Washingtonu v létě 2009 a byla popsána Philipem Adlerem v jeho pravidelném sloupku v The New York Times.

Západ vynesl čtvrtou shora srdcovou šestku ke králi východu a poté vzal vrácenou dvojku srdcovou esem a pokračoval srdcovou osmičkou. Sehrávající Robert Stayman (skutečně přes svého otce v příbuzenském vztahu k legendárnímu Samu Staymanovi, kterého znají díky jeho konvenci asi úplně všichni) vzal dámou stolu a z ruky odhodil pik stejně tak jako východ. Stayman si správně uvědomil, že pokud bude mít krále karového západ, nemůže závazek splnit. Rozhodl se tedy přejít esem trefovým do ruky a zahrát vnitřní impas v kárech. Pokračoval malým kárem k devítce stolu. Východ vzal klukem a vrátil malý pik vzatý esem stolu. Dáma karová byla pokrytá králem a do esa jihu spadla desítka západu. Závazek je již splněn. Dva pikové zdvihy, dva trefové zdvihy, jeden srdcový a čtyři karové dávají devět zdvihů. Partie však pokračuje. Robert Stayman odehrává kára a dostává partii do koncovky:

Na poslední káro je východ v poměrně vzácném crisscross skvízu. Zahodí-li pik, hlavní hráč zahraje pik ke králi, tref ke králi stolu a desítka piková je nadzvihem v tomto závazku. Zahodí-li tref, hlavní hráč odehraje krále trefového a na krále pikového se dostane do ruky a nadzvih je realizován na poslední tref.

A tak se poměrně vzácně setkal v jedné partii vnitřní impas s crisscross skvízem.

Partie přinesla díky nadzvihu jen jeden IMP, ale takovýto styl hry přinesl nakonec Robertu Staymanovi a jeho týmu vítězství v celé soutěži.

A pro pořádek – crisscross skvíz by samozřejmě nepracoval, pokud by východ nepokryl karovou dámu králem, ale to by nebylo o čem psát...

Druhá partie by mohla aspirovat na obranu roku, byla hrána na otevřeném ME v San Remu a byla popsána Markem Hortonem v Bridge magazinu z října 2009

Západ vynesl dvojku pikovou a vydražitel po malé ze stolu bere kluka pikového východu dámou. Pokračuje kárem ke králi stolu, kterého východ bere esem a hraje sedmičku pikovou, kterou vydražitel pouští a bere král západu.  Západ nyní prozíravě hraje tref a hlavní hráč dává malou ze stolu, zdvih bere dáma východu a ten pokračuje pikou. Partie se dá stále splnit, protože padá druhý kluk srdcový a tak hlavní hráč může udělat pět srdcových, dva pikové a dva karové zdvihy. Ovšem do srdcové pětky hrané k esu stolu dává východ bez zaváhání kluka! Teď už to nevypadá na pět srdcových zdvihů a tak hlavní hráč usoudil, že protože západ po dobrání králem pikovým nepokračoval v pikách, nemá na čtvrtou piku vstup a proto po esu srdcovém zahrál krále trefového a závazek byl jednou poražen, když si západ po vzetí zdvihu esem trefovým stáhnul svou třináctou piku.

Pro zajímavost: všimli jste si také, co mají obě partie společného? V obou partiích má západ stejné karty v kárech. Z toho by jeden pomalu mohl usoudit, že používané generátory mají nějakou chybu... :-)

V poslední partii se opět objeví téma vnitřního impasu, tentokráte jeho vzácné trumfové varianty. Poprvé byla zaznamenána Timem Bourkem z Austrálie a objevila se také v knize Bridge with imagination od Davida Birda a Geir Helgema.

 Západ vynesl krále srdcového a pokračoval malým trumfem, který vzal jih v ruce. Vydražitel zahrál malý tref s úmyslem dát šestku stolu, pokud západ přidá malý tref s nadějí, že východ má jen singl trumf, západ však přidal devítku. Eso stolu bere zdvih a jih pokračuje šestkou trefovou ke čtyřce, sedmičce a klukovi západu, který pokračuje dalším trumfem, který jih bere v ruce. K tomu, aby jih splnil, potřebuje udělat dva trefové zdvihy.  Jedna možnost je, že západ měl původně KJ9 a nyní mu zbývá samotný král, druhá možnost je, že západ má v závěru K5 a východ samotnou desítku. V prvním případě je potřeba zahrát malý tref a snapnout  přidaného krále, ve druhém je potřeba zahrát dámu trefovou, pod kterou padne desítka. Nepokryje-li západ dámu, pak dělá dáma zdvih a poslední tref je snapnut pikovým klukem, pokryje-li západ dámu, je po snapnutí osmička trefová vysoká. Co je pravděpodobnější? Vydražitel ví o osmi drahých kartách východu a pěti drahých kartách západu, pravděpodobnější tedy je, že západ má čtyři karty v trefech zhruba asi v poměru 5:2. Po zahrání dámy trefové pouští hlavní hráč nepokrytou dámu trefovou, snapuje poslední tref klukem stolu a plní závazek, když dává jen jeden srdcový, jeden trefový a jeden karový zdvih.

Celé rozdání bylo: